Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Jak to bylo s koňmi?

10. 9. 2007

 

Před 60 miliony lety se na naší planetě objevil první kůň, maličký Eohippus . Asi dvacet pět milionů let po něm přišel Mesohippus – s ústupem pralesů se musel přizpůsobit novým podmínkám. Asi šestnáct milionů let před naším letopočtem žil na přechodu mezi pralesem a stepí další v řadě – Meryhippus. Později se po stepích proháněl Pliohippus – jeho končetiny už byly tvořeny pouze jedním, prostředním prstem se zrohovatělým kopytem. A koncovkou je Equus tak, jak ho známe i my.

 

Nebyl to ovšem vývoj přímočarý, klikatil se a složitě větvil, jak se zvíře přizpůsobovalo životním podmínkám na této planetě. Asi před 25 miliony lety se například změnilo podnebí a na dlouhou dobu zavládla nezvyklá sucha. Ta zásadně proměnila přírodu, pro všechna zvířata to znamenalo náročnou změnu, aby přežila, musela si zvykat na nové prostředí a odlišnou potravu. I koníci ztráceli bohatý prales a postupně přecházeli do otevřených savan. Přizpůsobení bylo nezbytné – a uskutečňovalo se po mnoho generací.

Aby koně mohli dobře strávit suchou a tvrdou trávu, museli ji důkladně rozžvýkat – postupně se jim zvětšily stoličky, vyvinul se odlišný chrup. Jestliže oči, původně posazené více vpředu, měly včas zaznamenat útok šelem, musely obsáhnout podstatně širší prostor – posunuly se proto do stran. Jedinou obranou prakoně byl útěk, a ten musel být obzvláště rychlý. Na to však krátké končetiny nestačily – došlo k další změně: na tvrdém terénu koně došlapovali především na špičku prostředního, nejvíce namáhaného a tím nejsilnějšího prstu svých končetin. Ostatní čtyři prsty se postupně zkracovaly a zakrňovaly, na zatěžovaném se naopak vyvinulo pružné a odolné kopyto. Svaly končetin zmohutněly, kosti se protáhly, postava vzrostla – rychlost a pohyblivost koně výrazně stoupla.


ObrazekMezi koně, kteří jsou minimálně několik milionů let staří, patří kůň Převalského a tarpan (ten byl bohužel vyhuben).











ObrazekVývoj čeledi koňovitých se po třetihorním předku rozvětvil: kromě rodu divokých koní, který směřoval k tarpanovi a koní Převalském, se odděleně, samostatně počali vyvíjet blízcí příbuzní – osli a zebry. Oproti koním jsou drobnější, mají delší uši, odlišný žínitý porost. Také jejich rody se dále rozlišily – za hlavní druhy se považují osel africký a asijský. Dále se začali osli také křížit: jako potomek z oslice a koňského hřebce vznikl mezek, z oslího hřebce a koňské klisny vzešel mul.




ObrazekObrazek