Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Phar Lap

V roce 1928 přivezl trenér Harry Telford z Nového Zélandu dvouletého ryzáka.Obrazek Majitel, pro kterého koně koupil na dražbě za pouhých 160 guinejí, trenérovi vynadal, ať tu „neohrabanou herku“ okamžitě prodá. Stárnoucí trenér, v životě nepříliš úspěšný, do koníka vložil nejen své poslední naděje, ale i své poslední peníze. Polovinu částky za ryzáka uhradil a stal se tak jeho spolumajitelem. Kůň sklízel v tréninku jen posměch, neuměl ani pořádně cválat – vysloužil si proto jméno Phar Lap (louda). Telford ho zavedl do pobřežních písečných dun, honil ho v sypkém,Obrazek obtížném terénu a splavený Phar Lap se učil bojovat sám se sebou. Po návratu na travnatou dráhu poznal chuť prvého vítězství – všechen se proměnil. Počal běhat dostihy nejrůznějších délek, na rozdílných drahách, ve všech ročních obdobích a mnohdy pod značnou a neobjektivní zátěží. Z 51 startů sklidil 37 vítězství. Na velký Melbourne Cup ho Telford připravoval na utajeném místě. Agenti soupeřů se snažili Phar Lapův start překazit a poškodili přepravní automobil. ObrazekPhar Lap dorazil těsně před startem, z auta vyběhl již osedlaný. Sázkaři okamžitě odmítli přijímat sázky v obavě, že je Phar Lap zruinuje. Ten pak skutečně rozdrtil všechny své soupeře s převahou třídy. Dostihová sláva šestiletého ryzáka přerostla Austrálii – přihlásili ho do mexického Aqua Caliente Handicap. Hned druhý den po náročné námořní přepravě stanul na startu s nejvyšší zátěží a navíc ještě se zraněným kopytem. Ačkoli nemohl běžet naplno, zlomil rekord dráhy. Byl to však jeho poslední dostih. Krátce po triumfu ho postihlyObrazek kolikové křeče a velký Phar Lap uhynul. Pitevní vyšetření prokázalo stopy jedovatých látek!! Lidé Phar Lapa dlouho oplakávali a žádali vládu, aby vyhlásila Spojeným státům válku.






O tomto slavném koníkovi byl dokonce natočen stejnojmenný film v roce 1983  režisérem Simonem Wincerem. Obrazek





















Barbaro

Barbaro... Byl jeden z nejlepších koní historie... Druhý dostih americké Trojkoruny - Preakness Stakes... Návštěvníko bylo hoodně!!! ;o) 118 402! Ale byl to ŠOK i pro přímí přenos... Barbaro si krátce po startu úplně zlomil pravou zadní nohu... Hřebec byl do dostihu hned přepraven na pensylvánskou kliniku, se zraněním, kteří veterináři líčili jako nevyléčitelná. Dean Richardson však náročnou operaci přistoupil. Povedlo se mu nohu stabilizovat... :o)

Pro Barbara nastal několika týddenní poměrně nadějný proces uzdravování.

Lékaři bojovali o jeho zdraví, jenže několik týdnů po operaci přišla nevítaná, a nakonec nefontální komplikace... laminitida zdravé zadní levé nohy. Lékaři dělali co mohli a pak si mysleli, že už mají laminitidu pod kontrolou. Ale jeho stav se progresivně zhoršil. V lednu nastouplila laminitida do stádia, kdy už neni možno koně zachránit.

Barbarův život byl ukončen uspávací injekcí, přesně v den kdy se dožil 3 a třičtvrtě roku svého života... Byl to člen rodiny a pro všechny to byla stráta. Tento den se zapíše do historie. Toto byl Barbarův jediný soupeř v kterým závod prohrál. Teď leží na hřbitově v Churchill Downs...

Zřejmě nejsledovanější kůň současnosti, čtyřletý hřebec Barbaro, který utrpěl katastrofální zranění nohy při loňském květnovém Preakness Stakes, byl ráno 30. ledna uspán. Poté, co sežral svou pravidelnou ranní porci trávy a odpočíval ve svém závěsu, mu byla podána vysoká dávka anestetika, která ukončila jeho život.

“Nemohl být klidnější,” řekl chirurg Dean Richardson po Barbarově smrti. „V minulosti byly případy, kdy jsem věděl, že jsem čekal příliš dlouho. Mohu vás ujistit, že u Barbara tomu tak nebylo,“ vyjádřil se na tiskové konferenci, která byla svolána po Barbarově uspání. Richardson na konferenci vysvětlil nedávné komplikace a proč bylo potřeba dalšího chirurgického zásahu. Řekl, že Barbaro byl předchozí noci evidentně velmi nešťastný.

„Udělali jsme co jsme řekli, že uděláme … nemůžeme-li zajistit pohodu koně, nebudeme v léčbě pokračovat. Všichni, jak jeho pečovatelé, tak jeho majitelé, měli celou dobu na paměti rozhodnutí, že kůň nesmí být při léčbě nešťastný, nesmí trpět. Zvážili jsme jeho šance, a dospěli k našemu závěru Barbara uspat. Bylo to správné rozhodnutí. Je třeba udělat to, co je nejlepší pro pacienta. Není to první kůň, nad nímž jsem plakal.“

Richardson se vyjádřil, že z Barbarova případu se mnohé naučili a byl pro ně velkým přínosem: „Kdybych zítra dostal koně se stejnou zlomeninou, stejným zraněním, upřímně věřím, že dnes bych měl na záchranu takového koně vyšší šanci.“

„Pravděpodobně bych neudělal stejné chyby. Jsem si jistý, že jsem chyboval, každý dělá chyby. Byly věci, které jsem mohl udělat trochu lépe. Musíte věřit, že se v tom, co děláte, můžete zlepšit,“ dodal.

Doktor Richardson se vyjádřil, že jeho lékařský tým dobře zvládal laminitis v Barbarově zraněné zadní noze tím, že jej pohybovali a udržovali zatížení na obou zadních nohách. Nicméně komplikace nastaly ve chvíli, kdy Barbaro začal přesouvat příliš mnoho váhy na zraněnou nohu. Zlomeniny se kompletně zahojily, takže tam problém nebyl. Komplikace vyvstaly poté, co se na zhojené noze, na patě, vytvořil otlak.

„Tento hluboký otlak znamenal, že se mu v patkové oblasti vytvořil absces, a to přesně pod původním zraněním. Začal přetěžovat přední nohy, jak si chtěl zadním ulehčit, a došlo k laminitidě,“ vysvětlit Richardson. „Taková situace je jako balíček karet. Někdy jsou věci tak nejasné, že když začne padat jedna, přidají se k ní další.“

Akutní zánět škáry obou předních kopyt zanechal Barbara – a to doslova a do písmene – bez nohy, o kterou by se mohl opřít. „Po většinu doby, kterou během devíti měsíců léčby strávil v naší péči, byl spokojeným koněm. Komplikace se rozvinula velice rychle, během několika dní, a to, co nás přitlačilo ke zdi byl fakt, že poprvé, poprvé za celou dobu léčení, se Barbaro potýkal s obtížemi.“

„Necítil se dostatečně dobře na to, aby si lehl. Nebylo mu pohodlné stát. Několikrát jsme ho ze závěsu odpojili, aby si mohl lehnout. Ale hlavní důvod byl, že z něj náhle byl úplně jiný kůň,“ komentoval Richardson. „Našim cílem bylo udělat pro koně správnou věc. Prodiskutovali jsme s Jacksonovými současné komplikace. Byl jsem přesvědčený, že by nebylo správné v léčbě pokračovat, protože šance byly velmi chabé, a kůň by musel projít nekontrolovatelným množstvím nepohodlí a bolesti. Bylo na něm jasně vidět, že je s novým vývojem situace nešťastný. Bylo patrné, že měl bolesti.“

Barbaro bojoval nejen s roztříštěnou zadní nohou, ale také s infekcí, s minimálně jedním abscesem, a akutním zánětem škáry v nezraněné pravé noze, které vedlo k odstranění 80% kopytního pouzdra. Většinu z posledních osmi měsíců strávil v boxe, ale v nedávné době, když jeho zadní nohy zesíliliy se mohl procházel po nedaleké pastvině a pást se na trávě. Nějaký čas pobýval v závěsu, aby se odlehčilo jeho nohám, přesto si udržel dobrou náladu a chuť k jídlu. Jeho majitelé, Roy a Gretchen Jacksonovi, zrovna týden před uspáním Barbara, se rozdělili o cenu Majitel roku a obdrželi Elipse Racing Award jako projev úcty za oddanost, kterou projevili svému koni. Rovněž obdrželi zvláštní cenu.

Barbaro byl léčen v New Bolton Centre, 50 km od Philadelphie. Kůň podstoupil pětihodinovou operaci, během které mu veterinární tým s pomocí 30 šroubů a titanové destičky dohromady pospojoval tři roztříštěné kosti.

Až do 10. ledna, dokdy se péče o jeho zdraví díky komplikacím podobala jízdě na horské dráze, vyžádala si další operaci a výměny sádrových obvazů. Tehdy se k němu štěstí obrátilo zády. O víkendu po té, co se vytvořil další absces, se objevily další komplikace. Barbaro byl znovu operován a do kosti mu byly vloženy dva kovové hřeby, aby se omezila veškerá zátěž postižené nohy.

Lidé milují hrdiny, a Barbaro se rozhodně jedním takovým hrdinou stal. Jeden z jeho odkazů zahrnuje sbírku 1,2 milionu amerických dolarů, odstartovanou na začátku července loňského roku, zaměřenou na vybavení, jako je operační stůl, rám a závěs pro stejný bazén, určený pro koně probouzející se z anestézie, ve kterém se probouzel i Barbaro.

Jacksonovi, dle zpravodajů, se nikdy nezajímali o to, zda bude Barbaro schopen připouštět, ale naopak jen doufali v to, že Barbaro si bude moci užívat spokojený život na farmě.

Barbaro, narozený a odchovaný v Sanborn Chase ve Springmintské Farmě v Kentucky, ukázal nevšední dostihovou formu, kulminující ve fantastické šestapůldélkové vítězství v Kentucky Derby. Na kopytech roznesl jedno z nejlepších startovních polí vůbec, které se v tomto dostihu za poslední léta sešlo. Takový náskok v cílové rovince historie nepamatuje od Assaultova vítězství v roce 1946. Kůň se stal okamžitým favoritem slavné Trojkoruny, ale tragedie v Preakness zhatila tento sen devastujícím způsobem. Úsilí vložené do záchrany Barbarova života je nesporně jedno z největších, které kdy byly vynaloženy na záchranu a návrat koně zpět do života.

Jeho kariéra šesti vítězství ze sedmi startů vynesla 2,302 miliónů amerických dolarů.


Obrazek

 

 











Obrazek Obrazek















Obrazek










Videa:
http://www.youtube.com/watch?v=21-npKFPmJc&feature=related




 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář